Před nedávnem nám Kasper, pohledný belgický editor Vice, poslal email s názvem: Co se sakra děje ve Walesu? Uvnitř se skrývala galerie opilých Velšanů, kteří krvácejí a plivou jeden na druhého. Zatímco jsem se blbě tlemil, naše velšská praktikantka Eleri se mi koukala přes rameno. O pět minut později měla na Facebooku vytvořenou svoji vlastní galerii složenou z děsivých opileckých zážitků. Všechny její fotky z nočních kaleb mi připadaly jako teploušský pohlednice série Garbage Pail Kids, na kterých byla vyobrazena válka ve Vietnamu a v níž armáda používala místo napalmu chcanky. I přes riziko ztráty svých přátel nás nechala nahlédnout do svých fotek a vyprávěla nám o tom, jak se kalí v zemi, odkud pochází.
Ahoj, jmenuji se Eleri a pocházím z města Swansea. Opravdu nemám ponětí, kde začít s popisem akcí v jižním Walesu. Dokud jsem nepřišla do Londýna, připadaly mi docela normální. Ale teď, když bydlím v Anglii a vím, jak to tady chodí, všechny mé vzpomínky na domovské kalení se zdají být jedním velkým zasraným rodeem.
Videos by VICE
V jižním Walesu jsou dvě možné odpovědi na otázku “Kam se večer vypravit?”. Buď zůstanete někde poblíž, nebo půjdete do města. Ať se rozhodnete jakkoli, noc, která na vás čeká, bude bláznivá a šílená. Ale pokud se rozhodnete, že zůstanete někde v okolí, můžete si být jisti, že budete svědky ožraleckých výjevů prvního stupně a uvidíte nahý ragbisty (často v maškarním), kteří budou chcát, srát a zvracet kdekoli se jim zlíbí.
Tihle lidi jsou skutečně nadšení, když se můžou otírat svými ptáky jeden o druhého. Naštěstí pro nás dámy, se s náma tihle otrapové budou vždycky snažit navázat konverzaci i přesto, že za sebou budou mít více jak 15 piv a vůbec jim nebude vadit, že si poslední hodinu s kamarády střídavě čůrali na ruce.
Pokud se však rozhodnete jít do města, ať už je to Swansea nebo Cardiff, můžu vás ujistit, že se začnete dávit záplavou různých sraček, která bude zastoupena bitkama, pláčem, zvracením, pícháním, rozbíjením všeho, co se komukoliv dostane pod ruku a jinými podobnými zážitky. Každý, kdo tady žije, vám ale poví: “JÁ TO TU KURVA MILUJU.”
Pokud se něco nepodělá, můžete během půlhodinové projížďky taxíkem spatřit skupinku dívek oblečených jako děvky, někoho, kdo tancuje na střeše autobusové zastávky, skinheada ve středním věku, který si srovnává účty s nějakým hromotlukem, plačící dívku a moc hezkého chlápka v kočáru (mimochodem, určitě vám nepřizná, že je gay, protože všichni homosexuálové jsou využíváni místo dřeva na podpal).
I přesto, že tohle všechno vypadá jako peklo na zemi, stále se tam vracím. Minulý víkend jsem byla v největším rockovém klubu ve Swansee s názvem Sin City. Každý záchod, ať už dámský nebo pánský, byl postříkán krví a hudba byla tak hlasitá, že mi prasknul ušní bubínek a musela jsem jít do nemocnice.
Domove, sladký domove.
