Zeptal jsem se ve Viceu jestli mi daj nějaký peníze na pronájem auta, abych si zajel na sever od Reykjavíku a potkal se s chlápkem z rybářský osady blízko polárního kruhu, kterej vlastní největší kolekci zachovalejch penisů na světě. Jenom se ušklíbli. Očividně nejsou žádnej šoférskej servis, aby mi poskytli nějakýho starobylýho bouráka. Když jsem pochopil, že jsem jedinej, kdo zná pravou cenu pokoje plnýho pinďourů pro zvědavýho čtenáře Viceu, rozhodl jsem se stopovat. Stálo to za to, už jenom proto, že teď vím, co se stane, když se postaví velrybě. Takže doufám, že se vám to bude zamlouvat. Projevte nějakej vděk ať mi najmou bez keců aspoň helikoptéru až se příště budu ve Viceu ptát, jestli pro ně mám něco napsat.
Existuje jenom jedna přímá cesta z Reykjavíku do pobřežní vesničky Husavik. Zabralo mi to den a půl stopování – po cestě mě vezli metalovej bubeník, kterej si dopřál poslední cestu za svou rodinou před svou tour po Východní Evropě a Skandinávii, rybář z pustýho východu s perfektní angličtinou (kterou používal na rozbor toho, co by připojení do EU způsobilo islandskýmu rybolovu), zmatená umělkyně v trucku plným pláten se svejma dvěma synama v přívěsu a chlap, kterýmu jsme se museli opakovaně omlouvat za to, že britská vláda užívá anti-teroristický nařízení proti Islandu. Doslova každej na Islandu je zajímavej.
Videos by VICE
Ale jenom několik má na Sigurdura Hjartarsona – „Penismana”. Založil svou sbírku pindíků, kolíků, kyjů a bimbasů v roce 2004 po odchodu do důchodu. Dělal učitele v Reykjavíku, kde učíval mojí kámošku historii. Ona si ho pamatuje diplomaticky jako „velmi milého člověka”. On si jí ale pamatuje jako „krásnou, talentovanou a sexy”- což by si rozhodně rodiče přáli, aby si učitelé mysleli o jejich dětech. Zvláště ti, co sbíraj odříznutý genitálie. Má celkem dost neuvěřitelnejch 273 vzorků od 92 zvířecích druhů – každýho druhu savce na Islandu a hrstku vzorků importovanejch (někdy nelegálně) ze zahraničí. Sigurdurova současnej záměr je získání lidskýho péra. To místo je taky plný různejch geni(t)álních udělátek a několika „zachovalejch” exemplářů pocházejících z mrtvol mýtickejch postav, jako třeba vodníka.
Víte, jak mají v Natural History Museum v Británii kostru velkýho dinousaura diplodoca, aby vás tam přivítala? Tyhle kameny a ten velkej kmen víceméně zastávaj tu samou funkci.
První věc, co jsem viděl po vstupu do jeho doupěte, byl tenhle hnusnej průsvitnej pinďour. Pochopil jsem to tak, že asi patřil nějaký kreatuře z moře, možná medúze anebo fakt nestoudný chobotnici. Zatím vás nechám hádat, co to je, a na konci vám to prozradím.
Víte, často si přeju, aby můj penis měl malinký ruce, aby se sám zvedal (tohle je věšák na kabáty, abyste věděli).
Jen tak mimochodem, když cestujete půlku světa za sběratelem pyjů, protože to zní vtipně, je to nakonec sranda asi tak vteřinu a pak tam je prostě jenom tuna sklenic s pérama, co ani jako péra nevypadaj.
Tady to jsou nějaký velrybí čůra. Sigurdur má asi dvacet takovejch v různejch velikostech odtrhlý z různej druhů velryb. Některý z nich vykastroval sám. Největší takovej velrybí kousek má 170 cenťáků a 70 kilo – o několik ceňtáků delší než Ital, co se na něj koukal ve stejnou dobu a pořád blekotal jenom „Troppo grande, troppo grande!”
Vystavený úlovky z velryb jsou vlastně velký jenom zlomek opravdový velikosti údu – tohle jsou jenom špičky. Zbytek toho by vydal na dalších 450 kilo. Většina velkýho nástroje velrybího samce je vevnitř jeho těla a je obtočená smyčkou, která se může zvětšit nebo zmenšit – to pro kontrolu průtoku tekutin. Sigurdur mi řekl, že narozdíl od lidí, velrybám stojí vždycky a že při sexu se mění jenom vnitřní konzistence jejich penisu, díky níž můžou “vytéct”. Zajímá mě, jestli si Sigurdur tajně přeje, aby byl velrybou. Tady je kupa dalších fotek pér, čím dál tím míň vtipnejch.
Prostě ptáci ve sklenicích.
Tohle je prasečí zakroucenej úd. Už jste vzrušený?
Tohle je zdejší nejmenší kolík. Je tak maličkej, že ho skoro okem nerozpoznáte. Můžete poslat mailem tenhle obrázek kámošům a napsat pod to něco jako “hej, to je tvoje péro”, jestli vás tyhle věci bavěj.
Tohle je vycházková hůl pro starý chlapy, co se konečně rozhodli uvolnit po rocích represí a kulhat si to po ulici jako Markýz de Sade.
Už jste někdy přemejšleli jak vypadaj ptáci islandskýho olympijskýho curlingovýho týmu?
Tady je islandskej supermarket co má tvar klády.
Jak jsem sliboval, tady je legendání vodnickej úd pokrytej řasama. To vedle je penis nějakýho děsivýho strašidla.
Potom, co jsme si prohlídli sbírku, jsme našli Sigurdura u stolu, jak řešil hodně významnej telefonát. Asi s lidma co provozujou stránku Freaks of Cock.
Trochu jsme pokecali.
VICE: Jak Vás napadlo sbírat penisy?
SIGURDUR: Jako malýho mě posílali o prázdninách na venkov a tam mi dávali býčí penis, abych s nim bičoval zvířata. Tak mě to napadlo – a trvalo mi 36 let sesbírat jich tolik.
Máte vzorek každýho savce na Islandu, kromě člověka. Jak to napravíte?
Čekám až umře jeden 95letej fašista, co žije v Akureyri, slíbil mi že si pak můžu vzít jeho penis. Taky mám několik podepsaných smluv s chlapama, kteří souhlasili, že můžu mít jejich genitálie až umřou.
Až dokončíte set, jak budete pokračovat? Začnete s kolekcí vagín?
No, nikdy bych nemohl shromažďovat vagíny, hlavně proto, že by se špatně extrahovaly a uchovávaly. A hlavně je mám radši živý. Moje mise neskončí nikdy, až budu mít všechny druhy, budu pracovat na získávání lepších exemplářů. Například penis ledního medvěda mám ve špatným stavu. Od islandskýho národního historickýho muzea jsem dostal jenom maso, ne kost. Chtěl bych lepší. Stejně tak se klima mění tak rychle, že se brzo vyvinou noví savci a budou zas nový vzorky na sbírání.
Nevím, jestli je to tak správně. Jakej je váš favorit v kolekci?
Mám vystavenej penis švědskýho losa, kterej je dost speciální, protože byl dovezenej nelegálně. Ve sbírce cizích savců mám jenom penisový kosti, protože je ilegální dovážet na Island syrový maso. Ale jednomu z mejch studentů se podařilo vypašovat celej losí penis ze Švédska v příručním zavazadle a za to jsem mu vděčnej.
Mimochodem, ten kolík na začátku je výsledek chyby v továrně na igelitky, kde se všechen ten plast ztavil do tohohle vtipnýho a známýho tvaru. Jak jste to mohli neuhádnout?
