Tak a dost. Po tomhle jsem nad Pražákama zlomila hůl. Že pražští hoši nemají řidičák a neumí rozdělat oheň, všichni víme. To, že nepijete a neumíte tancovat – oprava, kdo taky umí – že netancujete v prostorách určených k tanci na hudbu určenou k tanci, jsem překousla. Alespoň máme my naplaveniny, co si na paření jenom nehrajeme, víc místa. Ale tohle? To už je konec. Jste fakt marný. Jakože ne moc cenný lidi. Produkční Eva M. (25 a původem z Posázaví) je mi svědkem. Jednoho krásného podzimního dne musela jít něco vyzvednou na Žofín a já se rozhodla ji doprovodit. Ti z vás, co tam občas jdou za účelem vyhledání zeleně možná vědí, že na ostrově roste pár kaštanů.
Tady už přenechám prostor Wikipedii:
Videos by VICE
Jírovec maďal nebo také kaštan koňský (Aesculus hippocastanum Linné) je statný opadavý listnatý strom. Dorůstá výšky až 36 metrů s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o průměru kolem 2 m.
Užívané části: Semeno, nebo také kaštan. Sbírá se od září do října po uvolnění semene z ostnaté tobolky. Kůra loupaná na jaře je bohatá na aesculin blablabla.
Už chápete, o co mi jde?
Je polovina října a pod stromem byly tuny kaštanů. Lidem z menších měst tohle musí znít jako oxymóron. V polovině října je tráva pod kaštanama pošlapaná jak po Rokfópípl, stoleté stromy jsou vyvrácené ze základů, jak s nimi tátové třásli a největší zoufalci sbírají leda tak šlupky. Jenže tady? Nebyla vůbec radost je sbírat, kdo by taky chodil na houby na hřibovou farmu. Kousek od stromů seděli patnáctiletý kriplíci v najkách a kouřili. Pochcat kaštany, hm, jasně. Ještě kousek dál byl dětský vláček s dětmi, které rovněž nesbíraly kaštany. Ani jejich matky nesbíraly kaštany!
Já prostě nechápu, jak můžou kaštany v jakémkoliv věku nechat člověka chladným. Tak je prostě sesbíráte, doma z nich uděláte zvířátka anebo ještě líp, odvezete je do obory.
Jo vlastně, vy nevíte, co je to obora. Tak nic.
A taky jsem slyšela, že prej neumíte bruslit na ledě?
