V posledních letech se nebezpečně zvýšil výskyt onemocnění bakteriemi, které se staly odolné vůči antibiotikům. Zašlo to tak daleko, že na infekce, které byly běžně a bezpečně léčitelné, už dnes neexistují antibiotika, která by fungovala. Přitom tyto pilulky zachránily pravděpodobně více lidí, než jakékoliv jiné léčivé látky dohromady. Vydáváme se tedy do malajsijské džungle a amerických jeskyní hledat nové a silnější látky, které ještě nespatřily světlo farmaceutického světa.
Doktor Chris Wiart je jedním z mála farmakologů, kteří se zabývají tradiční medicínou různých etnických skupin, především domorodců. V praxi to znamená, že v divočině hledají rostliny, které by mohly být využity na výrobu nových léků. Identifikovat takovou rostlinu vyžaduje v dnešním světě pilulek ojedinělé schopnost a znalosti, kterými oplývá velmi málo lidí. „Poslední naděje lidí v boji s neustále se vyvíjejícími a mutujícími infekcemi se skrývá zde. V deštném pralesu tropické Asie,” prozrazuje doktor svůj názor na situaci. „Jeho lékařský potenciál je nezměrný.”
Videos by VICE
V malajsijské džungli, kde stále přetrvávají místa, zatím nespatřena lidským okem, se rostliny a zvířata, aby přežili, musí neustále adaptovat na nové podmínky. Stromy bojují proti stromům, hmyzu a naopak. „Všichni soupeří a komunikují. A používají k tomu chemikálie,” říká doktor Wiart. „A tyhle chemikálie jdeme najít.” Na deseti metrech čtverečných se přitom nachází až sto různých druhů rostlin, hmyzu, mechu a milióny bakterií. My se snažíme najít to, co by obsahovalo alkaloidy, které se zdají být vhodné pro výrobu antibiotik. Je dost pravděpodobné, že tu objevíme nový druh, nebo novou chemickou sloučeninu.
Nakonec jsme úspěšní a nacházíme rostlinu, u které doktor Wiart po prozkoumání pod lupou usoudí, že má vhodný poměr alkaloidů. „Tahle je skvělá,” říká. „Nikdy jsem tuhle rostlinu ještě neviděl.”
Nově objevené rostliny jsou testovány v laboratořích. Vcházíme do laboratoře Nottinghamské University v Malajsii, abychom zjistili, jak se se rostliny přemění v léčivé látky. Listy se nadrtí a dají do kádinky, kde se zalijí rozpouštědlem. Následně hmota prochází množstvím testů, kdy se extrahují jednotlivé chemikálie, u nichž zkoumají jejich reakce na infekce a další bakterie. Naneštěstí může takový proces trvat až roky.
Pozornost vědců se obrací i na další těžko dostupná a prozkoumatelná místa, kde by se mohla nacházet vhodná mikroflóra. Jeskyně. Do jedné takové jsme se podívali s chemikem doktorem Brianem Bachmannem. „Žije tu spoustu druhý bakterií,” říká. „Nasbíráme jich tak kolem 20 až 30, soustřeďme se na vlhká místa.” Oddělování a testování jednotlivých chemikálií v laboratoři je i v tomto případě zdlouhavý proces s neuspokojivými výsledky. Většina vzorků bývá pro výrobu antibiotik nevhodná. A čas rychle ubývá.
Mezitím se bakterie různých chorob vyvíjejí velikou rychlostí. Jen v Americe každý rok umírá 23 000 lidí na choroby resistentní vůči antibiotikům, které pacientům byly podány. David L’Heureux se potýkal s takovou bakterií ve svém střevě, která se rozmnožila právě působením nevhodných antibiotik, které vyhubily zbylou mikroflóru. Část jeho střeva byla vyoperována a jeho konec je nyní vyveden ven z břicha, kde musí nosit speciální pytel, do nějž se vyprazdňuje.
Podle Centra pro kontrolu a prevenci chorob (CDC) není potřeba takové množství antibiotik, jako je ve skutečnosti vyráběna a užívána. Přispívá to pouze k lepší adaptaci a zvýšení resistence bakterií. „Zatímco před lety byla vždy možnost nefunkční antibiotika nahradit silnějšími, dnes už jsou choroby, na které účinná antibiotika prostě neexistují,” říká zástupce ředitele CDC Arjun Srinivasan. Jednou z takových bakterií je třeba E. Coli, která se v určitém poměru běžně nachází v tlustém střevě, každého z nás. „Hledání a vývoj nových antibiotik, je stále těžší a těžší. Nacházíme se v post-antibiotické době.” Znamená to, že se naše možnosti v medicíně stávají čím dál omezenějšími, a budeme méně schopni vykonávat léčbu a operace, jako je transplantace orgánů, nebo chemoterapii, které závisí na efektivních antibiotikách. Jak říká doktor Chris Wiart: „Bez antibiotik se ocitneme zpátky ve středověku.”